Bertice Small
Milovaná
Vydal: Baronet
anotácia:
Zenobii, královnu pouštního města Palmýry, milují lidé i bohové. Po smrti svého manžela se stává královnou regentkou za svého nezletilého syna a pouští se do uskutečnění smělého plánu vytvořit samostatnou východní říši. Po odtržení od Říma je však její vojsko poraženo římským císařem Aureliánem a zhroutí se nejen její mocenské plány, ale také její soukromý život. Palmýru okupují Římané a Zenobie i její nejstarší syn se svou mladou manželkou se stávají Aureliánovými zajatci. Navíc se Zenobie trápí domnělou nevěrou svého milence, Římana Marka Alexandra Britaina, kterého intrikami donutili, aby si vzal Aureliánovu neteř a zůstal v hlavním městě říše. Po mnoha prožitých nebezpečích se s Markem opět setkává, dozvídá se od něj pravdu a společně míří velmi daleko – až na Britské ostrovy. Avšak římská moc má dlouhé prsty.
Kniha začala veľmi nádejne. Dokonca tak dobre, že prvých 50 strán som sčítala ani neviem ako. A potom sa to pomaly postupne začalo kaziť.
Zenobie bola jediná dcéra bohatého palmírskeho veľmoža – beduína, ktorý však trávil väčšinu roku na púšti. Jej matka, Kleopatrin potomok, vznešená šľachtičná, bola znásilnená a zavraždená Rimanmi, okupujúcimi Palmírske kráľovstvo.
Hoci sa stane kráľovnou Palmíru a je zamilovaná do svojho manžela, predsa len ju ako ženu priťahuje krásny Riman Marcus, ktorý ju zaujal už počas manželstva s vládcom Palmíru.
Po jeho smrti sa stala regentkou a zároveň Markovou milenkou, ale neľútostné intrigy ich oboch vyženú z kráľovstva jej detstva.
Anotácia plne vystihuje dej knihy, avšak nekonečné množstvo opisov, politických intrig, historických faktov, takmer pochovali samotný príbeh. Nie je to to, na čo som od Smallovej zvyknutá. A pozor, takmer žiadne erotické scény… aspoň nie také, na ktoré sme u Smallovej privykli, z príbehu necítiť romantiku, je to skôr životopis jednej palmírskej kráľovny, podobný Kadin, sultánovej žene, až na to, že Kadin sa čítala na jeden hlt. To to už veľmi nie.
U mňa , aj to len kvôli tomu, že Smallová dokáže vtiahnuť do deja a farbisto opisovať okolie i postavy, ako by ste ich živo videli. Až na tú romantiku…
Na koniec len malá poznámka, kniha má viac než 400 strán, zhustené písmo, ktoré sa ťažšie číta, normálne by tá kniha mala takých 550 aj viac strán, takže to určite nie je príbeh na jeden deň, ani na dva… Prosto, druhý raz by som ju nečítala…
Jana
